První pivovar v Plzni

Kvašené nápoje pili lidé od pradávna. Ostatně ovoce zkvašené přírodní cestou rádi konzumují i jiní savci, například sloni. Jak ale vzniklo první pivo? Podle některých teorií vzniklo náhodou, a to při péči o děti a staré lidi, kterým bylo nutné předžvýkávat tvrdá obilná zrna. Takto rozžvýkaná zrna působením slin zkvasila. Pokud uschla, byl z nich chléb. Pokud ne, bylo pivo. Tedy skoro. S dnešním proslulým nápojem se nedá srovnávat ani zdaleka. Zpočátku se totiž vařilo bez chmelu, tak jej pili již před 13 000 lety staří Izraelci. První receptury pochází ze staré Mezopotámie. Pivo ale pili i stavitelé pyramid v Egyptě. Od Germánů ho poznali staří Římané, těm však příliš nechutnalo. Slovanům ovšem ano – například Čechům.

První doklad o plzeňském pivovaru pochází z roku 1307, ovšem opravdu dobré pivo se Plzeňané naučili vařit až v roce 1842. A rovnou jedno z nejlepších na světě.

Aktivity pro chytré hlavy:

Přečetli jste si pozorně úvodní text? Pokud ano, určitě pro vás nebude problém odpovědět na otázku, z jakého roku pochází první písemná zmínka o pivovaru v Plzni.

Zde klikněte pro zobrazení odpovědi

Listinu, která je nejstarším dokladem existence pivovaru v Plzni, právě vidíte před sebou. Dokážete text listiny přečíst? Asi jen stěží, že? Podívejte se níže na přepis části textu této listiny a pozorně si přečtěte její překlad. Následně se pokuste vyřešit malý kvíz. Hodně štěstí!

Originální text listiny

In nomine domini amen. Quiniam habere memoriam pocius est diunitatis quam humanitatis, conuenit, ut ea, que aguntur in tempore, a memoria hominum ne labantur, scripturarum robere perhennentur, nos igitur Wolframus Zwynillingerus, civis Nove Pylzne, notum facimus omnibus presentes licteras in perpetuum inspecturis, quod nos testamentum in remedium nostre anime, nostrumque antecessorum omnium disponentes, nostre coniugis cum consensu ceterorumque liberorum, braxatorium et siccatorium foris civitatem situm doti sancti Bartholomei legaumius libera voluntate, hiis condicionibus appostis plenius et expressis, quod singulis septimanis in perpetuum trium missarum officia debeant celebrari, quorum primum secunda feria officiaibitur in memoria omnium fidelium defunctorum, secundum vero tercia feria in honorem sancti Johannis ewangeliste deuocius peregatur, tertium autem die sabbati celebretur ob reuerenciam virginis gloriose.

Český překlad

Ve jménu Páně, amen. Protože je lépe míti na paměti spíše věci božské než lidské, je vhodné, aby to, co se událo, nezmizelo z paměti lidí, ale bylo navždy zaznamenáno písemně, tedy my, Wolfram Zwynillinger, měšťan Nové Pylzne, vyznáváme tímto listem všem, kteří jej v přítomnosti čtou a kdykoliv ověřovati budou, že my, ustavující závěť pro spásu duše své a všech svých předků, se souhlasem své manželky i svých ostatních dětí odkazujeme ze svobodné vůle pivovar a sladovnu za městem ležící, kostelu sv. Bartoloměje za těchto přesně stanovených a vyjádřených podmínek. Navždy se mají každý týden sloužiti tři bohoslužby, první se bude konati v pondělí na památku všech, kteří zemřeli ve víře, druhá pobožnost v úterý ke cti svatého Jana Evangelisty, třetí ale bude slavena v sobotu ke slávě Panny.

Tato listina však není zajímavá jenom kvůli zmínce o pivovaru. K listině je navíc připojena nejstarší dochovaná městská pečeť.

Co je to vlastně pečeť? K čemu sloužila? Jak se vyráběla? A jaké nástroje místo ní používáme dnes? Na tyto a další otázky najdete odpovědi ZDE.

Víte, jak se vařilo pivo na našem území? Pojďme to společně zjistit. Možná vás čeká nejedno překvapení…

Výroba piva má u nás dlouhou tradici. Jako první vařili pivo v českých zemích Keltové. Později se pivo začalo vařit v klášterech (v pražském břevnovském klášteře již v roce 993) a záhy i v královských městech.

Pivo bylo ve středověku oblíbené nejen pro svoji chuť, ale i jako důležitý pokrm. Podávalo se dokonce i dětem! Uhodnete, proč?

Zde klikněte pro ověření odpovědi

Nejlevnější bylo tzv. pivo bílé, k jehož přípravě se navíc nepoužíval slad z ječmene, ale z pšenice. Od 16. století se pivo vařilo povinně již jen z vody, ječmene a chmelu. Právo vařit pivo měl v Plzni každý měšťan. To mělo svoje výhody, ale zároveň také jednu velkou nevýhodu. Přijdete na to, jakou? Napovíme vám, že se týkala kvality uvařeného piva.

Zde klikněte pro ověření odpovědi

Proto se měšťané rozhodli, že zkusí vařit pivo společně a založili Měšťanský pivovar. Právě v něm uvařil bavorský sládek Josef Groll v roce 1842 poprvé várku typického plzeňského piva. Všechna piva tohoto typu na celém světě od té doby nesou jméno města Plzně (tedy Pilsner nebo Pils). Ovšem Prazdroj, vařený z plzeňské vody, žateckého chmele a světlého sladu, je jen jeden. Ocenil ho ostatně při své návštěvě Plzně i císař František Josef I.

Ve druhé polovině 19. století prošlo vaření piva velkou změnou: v podstatě domácí, řemeslná výroba byla nahrazena většími i menšími průmyslovými pivovary, kterých v Čechách vznikla celá řada. Ten plzeňský přitom počátkem 20. století patřil k největším na světě.

Podívejte se na obrázek výše a zkuste určit, který plzeňský pivovar je na něm zachycen.

Dokážete rozluštit, kdy byl napsán vzkaz na výše uvedené pohlednici? Určete celé datum.

Zde klikněte pro ověření odpovědi

Zamyslete se nad tím, proč je tištěný text na pohlednici s motivem pivovaru v němčině, zatímco rukou psaný pozdrav je česky.

Zde klikněte pro ověření odpovědi

Před první světovou válkou v českých zemích fungovalo kolem 700 pivovarů. Jen v Plzni se nacházely tři velké pivovary, které vyráběly pivo světové kvality: Měšťanský pivovar (Prazdroj), Akciový pivovar (Gambrinus) a Český plzeňský pivovar (Světovar). Podívejte se pozorně níže na vedutu Českého plzeňského pivovaru a pokuste se vyčíst, ve kterém roce byl založen.

Zde klikněte pro ověření odpovědi

Pod rokem založení Českého plzeňského pivovaru jsou uvedeny dvě rostliny. Poznáte, o jaké plodiny se jedná a jakou mají souvislost s pivovarem?

Zde klikněte pro ověření odpovědi

Čtyři roky po založení Českého plzeňského pivovaru vypukla první světová válka, která (nejen) pivovarům přinesla velké těžkosti. V některých pivovarech musela být výroba dokonce načas zastavena, což uvrhlo podniky do vážných ekonomických problémů. Boj o přežití nakonec v období první republiky vyústil ve spojení všech zmíněných pivovarů do jednoho koncernu nazvaného Plzeňské akciové pivovary. Značka Světovar po sloučení postupně zanikla.

Po druhé světové válce a nástupu komunistického režimu k moci byly všechny pivovary v republice znárodněny, tedy odebrány svým majitelům ve prospěch státu. Dnes patří plzeňské pivovary zahraničním vlastníkům.

Více informací o historii plzeňského piva i o pivovarnictví obecně se dozvíte v plzeňském Pivovarském muzeu, které rozhodně stojí za návštěvu.