Největší zbrojovka Rakouska-Uherska
Více než sto let byla druhým symbolem Plzně firma Škoda. Z původních sléváren a strojíren se pod vedením Emila Škody stal podnik vyrábějící nejen zbraně, ale i lokomotivy, automobily, tramvaje a trolejbusy. Symbolem (logem) firmy je od roku 1923 okřídlený šíp v kruhu.
Aktivity pro chytré hlavy:
Poznejte historii plzeňské Škodovky a zkuste následně doplnit chybějící slova v textu.
Největší a možná i nejznámější plzeňská firma má za sebou bohatou a pohnutou historii. Byla největší zbrojní továrnou někdejší rakousko-uherské monarchie i předválečné Československé republiky, chtě nechtě pracovala pro vítězství nacistické Třetí říše v době okupace jako součást koncernu Hermann Göring Werke, na konci 2. světové války byla z části vybombardována a později ji českoslovenští komunisté přejmenovali po sovětském komunistickém diktátorovi na Závody Vladimíra Iljiče Lenina. Pro Plzeňany však vždy zůstala Škodovkou s okřídleným šípem ve znaku.
Začátky velkého závodu byly skromné a vlastně vůbec nesouvisí s rodinou Škodových. U zrodu továrny totiž stál jeden z potomků proslulého hraběte Valdštejna, který v roce 1859 založil v Plzni jednu z poboček svých strojíren a sléváren. O deset let později, tedy v roce 1869, tuto pobočku od hraběte koupil Emil Škoda. Ten změnil výrobní program, továrnu začal rozšiřovat a především modernizovat. Doba tomu přála, neboť strojírenská výroba se v Čechách toho času bouřlivě rozvíjela. Emil Škoda nechal postavit novou slévárnu železa a kovů, novou strojírenskou halu i další provozy a v roce 1885 byl položen základní kámen nové ocelárny.
Továrna, doposud vyrábějící značně široký sortiment zboží, se postupně začala specializovat na zbrojní výrobu. Důležitým předpokladem této změny však byla výroba kvalitní oceli, což bylo velmi drahé a vyžadovalo to mimo jiné zajištění dopravy pro dovoz surovin a odvoz výrobků. Proto se Emil Škoda rozhodl vybudovat železniční vlečku, která továrnu spojila s tratí Plzeň – Cheb. Její provoz byl slavnostně zahájen 30. května 1886.
Emil Škoda si byl vědom toho, že Evropa a možná i svět se chystá na válku. Věděl také, že rakouští generálové chtějí modernizovat válečné námořnictvo a vyzbrojit pevnosti na pobřeží. Výroba zbraní tak dostala zelenou. Emil Škoda přitom přijímal i zakázky, které jiní podnikatelé buď odmítali, anebo nedovedli vyrobit. To přivedlo do Plzně nové zákazníky, často z loďařských kruhů, a tak se vnitrozemský závod stal dodavatelem odlitků pro obchodní i válečná plavidla. I proto byla v roce 1901 dokončena nová ocelárna a o rok později již Škodovka měla i vlastní elektrárnu.
I když se kvalitní škodovácká ocel uplatňovala i v mostních konstrukcích či dolech, zůstávaly zbrojní zakázky prioritou. Od konce 90. let 19. století probíhal ve Škodovce vývoj a posléze výroba děl a kulometů. Ještě před koncem století se Škodovka stala největším dodavatelem děl a kanónů pro císařskou flotilu. Poprvé vstoupily „do služby“ v roce 1900, a to na křižníku Kaiser Karl VI. Ve vyzbrojování pozemní armády však Škodovka zdaleka tak úspěšná nebyla, firma se dostala do finančních problémů a v roce 1899 se musela přeměnit na akciovou společnost, v níž měly velké podíly banky.
8. srpna roku 1900 pak Emil Škoda zemřel. Na chodu podniku se však nic nezměnilo. I když Škodovka i nadále vyráběla například parní turbíny, parní a později i elektrické lokomotivy, zařízení pro cukrovary, elektrárny, chladírny či mrazírny, výroba zbraní neustále rostla. V roce 1914, kdy už vypukla první světová válka, představovaly zbraně a náboje více než polovinu výrobků. Zajímavé je, že Škodovka prodávala zbraně i budoucím nepřátelům: Francie zde například postupně nakoupila 45 000 děl. Už když se v roce 1904 stal ředitelem německý inženýr Georg Günther, byl hrdý na to, že stojí v čele největšího strojírenského, ocelářského a zbrojního podniku v celém Rakousku. A za jeho vedení zbrojní výroba – například těžká námořní děla pro bitevní lodě a výzbroj pro rakouskou říční flotilu na Dunaji – ještě narůstala. Na začátku světové války byla Škodovka schopna vyrábět veškeré zbraně pro pozemní armádu i námořnictvo.
V roce 1909 se novým generálním ředitelem stal syn a dědic zakladatele podniku, ambiciózní Karel Škoda. Firmu řídil až do roku 1919. Za jeho éry Škodovka nadále prosperovala, především díky přípravám na válku, a tedy dalšímu zvyšování zbrojní výroby. Císař František Josef I. přímo Karlu Škodovi poděkoval za skvělé vedení Škodových závodů, které toho vykonaly „tolik vynikajícího a pro vedení války spolurozhodujícího“. Škodovka, která již měla téměř výsadní postavení ve vyzbrojování námořnictva, získala v roce 1917 monopol na výrobu děl. V té době v ní pracovalo na 35 000 zaměstnanců.
Po konci války, rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československé republiky hrozil jednostranně zaměřené firmě krach, neboť o zbraně nebyl zájem. Peníze přinesla francouzská firma Schneider et Cie, což ovšem znamenalo, že továrna již nepatřila nikomu z rodiny Škodů. Škodovka pak radikálně změnila svoji produkci. Vyráběla lokomotivy, automobily, součástky pro lodě a koncem 20. let již opět zaměstnávala 35 000 lidí. Od prosince roku 1923 začala Škodovka označovat své výrobky novým ochranným symbolem – proslulým okřídleným šípem. Šíp symbolizuje rychlost, křídlo volnost a pokrok, oko v křídle odkazuje na přesnost výroby a kruh je pak symbolem jednoty, harmonie.
Doplňte do textu chybějící slova:
Co má Škodovka ve znaku a co tento znak symbolizuje?
Zde klikněte pro ověření odpovědiŠkodovka, to nejsou jen výrobní závody. Poslechněte si, co trápí pana Škodu, a pokuste se mu pomoci.
Transkripce textu
Už víte, že Karel Škoda nechal na Karlově kromě bytů vybudovat také řadu dalších zařízení. Mezi nimi byly také konzum, kuželna a sokolovna. Dokážete říct, k čemu tato zařízení sloužila?
Zde klikněte pro ověření odpovědiDo osudu Karlova dramaticky zasáhla druhá světová válka. Nálety spojeneckých letadel, které byly zaměřeny na Škodovku, pobořily i sousedící dělnické sídliště. Během posledního náletu v dubnu roku 1945 byla zničena škola a tři a půl bloku domů na severní straně Karlova. Ty již poté nebyly obnoveny. Skutečný úpadek však přišel až s nástupem komunistické diktatury. Jak prostí lidé bydlí, komunisty nezajímalo. Staré byty se neopravovaly, výstavba nových postupovala velmi pomalu.
Podívejte se na plánek města Plzně a zjistěte, jak vypadá Karlov dnes. Čím byly nahrazeny původní domy, které nechal postavit Karel Škoda?
Zde klikněte pro ověření odpovědi