Křižíkova tramvaj
Když se plzeňští radní v roce 1891 rozhodli vybavit své město novým typem veřejné dopravy, který tehdy představovala elektrická tramvaj, obrátili se na slavného vynálezce Františka Křižíka.
Za velkého zájmu Plzeňanů bylo postupně položeno prvních dvanáct kilometrů tratí a postaveno 45 stanic. 29. června 1899 byl slavnostně zahájen provoz na třech linkách: Skvrňany – Nepomucká třída, Bory – Lochotín a Náměstí – Plynárna. Od roku 1900 zajížděly tramvaje i k plzeňským nádražím.
Díky Františku Křižíkovi se tak Plzeň po Praze a Olomouci stala třetím městem českého království, po jehož ulicích jezdily tramvaje. Vynálezce tehdy osobně dohlížel nejen na budování tramvajových linek, ale i na stavbu vodní elektrárny v dnešních sadech 5. května a na projekt parní elektrárny v Cukrovarnické ulici.
Aktivity pro chytré hlavy:
Zajímá vás příběh plzeňské tramvaje? Přečtěte si, jak to před 130 lety celé začalo a jak se tramvajím v Plzni v následujících desetiletích dařilo.
V poslední třetině 19. století se Plzeň stala významným průmyslovým, kulturním a obchodním centrem, díky čemuž také rychle rostl počet jejích obyvatel. S tím souvisela řada problémů, které bylo třeba řešit – od ubytování a zásobování až po veřejnou dopravu.
Inspiraci k vybudování městské hromadné dopravy získali plzeňští radní v roce 1891 na Zemské výstavě v Praze, kde slavily úspěch nové dopravní prostředky – elektrické tramvaje. Plzeňané nelenili a ještě téhož roku se obrátili na vídeňskou vládu (až do roku 1918 byly totiž české země součástí Rakouska-Uherska s hlavním městem Vídní) s žádostí „by mohli provozovat tramvaje ku prospěchu všech měšťanů“.
S nejlepší nabídkou tehdy přišla firma známého vynálezce Františka Křižíka. Měla dodat koleje, natáhnout nad nimi dráty elektrického vedení, vybudovat dvanáct kilometrů trati a 45 zastávek. Dvacet vozů s Křižíkovými elektromotory postavila slavná plzeňská firma Brožík. Připraveny byly i dva parní stroje z plzeňské Škodovky. Na výstavbu tramvajové sítě dohlížel František Křižík osobně, a tak není divu, že první zkušební jízda uskutečněná 20. dubna roku 1899 skončila úspěchem. 29. června téhož roku mohl tedy být slavnostně zahájen provoz na linkách Bory – Lochotín, Skvrňany – Nepomucká třída a Náměstí (dnešní náměstí Republiky) – Plynárna.
Plzeňanům se tramvaje líbily. Spokojeni byli i radní, neboť Plzeň se – po Praze a Olomouci – stala třetím městem v českých zemích s vlastní tramvajovou dopravou. Prvotní nadšení však bohužel rychle opadlo. Začaly se množit stížnosti, že jsou tramvaje pomalé a že se na ně musí dlouho čekat, a tak se tramvajová doprava v Plzni rozvíjela jen pozvolna. Roku 1900 byla postavena odbočka k hlavnímu plzeňskému vlakovému nádraží a v roce 1904 k Jižnímu (tehdy Říšskému) předměstí. Do této doby se sice datuje i zajímavý projekt nákladní tramvaje, která by vozila materiál do továren, avšak tramvajová doprava byla spíše redukována a nové plány – například linka k Ústřednímu hřbitovu – byly odkládány.
Zájem města o tramvajovou dopravu znovu zvýšila až potřeba přivážet dělníky do škodovácké zbrojovky během první světové války. Jezdilo více vozů a kvůli nedostatku řidičů – jako i jinde ve válčící Evropě – nastoupily poprvé na jejich místo ženy. Památkou na tento válečný „tramvajový boom“ je i čekárna s podzemními záchodky vystavěná právě v té době na dnešním náměstí Republiky.
Po vzniku Československa došlo k výraznému rozšiřování tramvajové sítě. První tramvaje se na dvoukolejné trati, která umožňovala provoz v obou směrech, rozjely v roce 1929. Bylo to na lince Bory – Slovany. Za zmínku stojí i skutečnost, že v roce 1938 – tedy v době, kdy zdaleka nebylo běžné vlastnit automobil – zabránili příznivci automobilové dopravy vybudování tramvajové trati v Jungmannově třídě (dnešní Americká).
Nedostatek benzínu v průběhu nacistické okupace tramvajovou dopravu nepřímo podpořil. Při bombardování Plzně na konci války však bylo několik tratí vážně poškozeno. Opravy jak poničených tratí, tak poškozených vozů byly zahájeny již 6. května 1945. I když byla ve 40. a 50. letech 20. století preferována trolejbusová doprava (zavedená v Plzni v roce 1941), zůstaly tramvaje dodnes důležitým dopravním prostředkem Plzeňanů.
Co si pamatujete o plzeňské tramvaji? Pokud jste četli pozorně, nebude pro vás problém doplnit slova v následujícím textu.
Historii tramvajové dopravy v Plzni už znáte. Dokážete určit, kdy se ve městě objevily i další dopravní prostředky? Přetáhněte název dopravního prostředku myší k odpovídajícímu letopočtu.
Některé názvy dopravních prostředků jsou cizího původu. Zjistěte, jak vzniklo slovo tramvaj, automobil, autobus a trolejbus.
Zde klikněte pro ověření odpovědiKřižíkův pobyt v Plzni připomíná pamětní deska, kterou vidíte na obrázku. V levé části desky je uveden nápis „1881 Paříž“. Pokuste se vypátrat, jaká událost z Paříže souvisí s Františkem Křižíkem.
