V letech 1597-1599 řádil v Čechách – nikoli poprvé a nikoli naposled – mor. Denně jen v Praze umíraly desítky lidí, což přimělo císaře Rudolfa II., aby se i se svým dvorem uchýlil do bezpečí. Rozhodl se přestěhovat do Plzně, která se tak dočasně stala hlavním městem Svaté říše římské, tedy mnohonárodnostního křesťanského uskupení, jež tehdy zahrnovalo české země, většinu zemí německých a rakouských, Belgii, Nizozemí, Lucembursko, ale i části Itálie a Švýcarska.
Do Plzně se za císařem postupně nastěhovala spousta úředníků, lokajů i dalšího personálu, vojáky nevyjímaje. Přestože Plzeň patřila k velkým českým městům, byl pro ni nápor několika set dvořanů téměř neúnosný. A když do města navíc začaly přijíždět návštěvy z ciziny i z českých zemí, protože se po několika týdnech ukázalo, že císařský dvůr v dohledné době z Plzně neodjede, bylo ve městě místa ještě méně. Císaři se v Plzni zřejmě zalíbilo, protože ačkoli mor v Praze ustal již v lednu roku 1600, zůstal císař – k nelibosti mnoha dvořanů i úředníků – ve svém domě na plzeňském náměstí až do června.
Poslechněte si text jako audionahrávku
Aktivity pro chytré hlavy:
Kde se nachází dům, v němž bydlel císař Rudolf II. během svého pobytu v Plzni? Zjistěte jeho dnešní číslo popisné. K jakému účelu tento dům nyní slouží?
Dům, ve kterém pobýval císař Rudolf II., se nachází na plzeňském náměstí Republiky vedle radnice. Jeho číslo popisné je 290/41 a dnes v něm sídlí Turistické informační centrum města Plzně.
Za okamžik se přeneseme na dvůr císaře Rudolfa II. a seznámíme se s alchymisty, astrology i astronomy, kteří zde působili. Kdo byli tito lidé a čím se zabývali? Pokuste se tyto pojmy vysvětlit.
Alchymista je člověk, který se zabývá alchymií, tedy disciplínou jež byla jakousi kombinací chemie, fyziky, lékařství, ale i magických nauk.
Astrolog (neboli hvězdopravec) je člověk, který vykládá lidské osudy na základě postavení hvězd.
Astronom (neboli hvězdář) je člověk, který se zabývá vědeckým studiem vesmíru.
S prací alchymistů, astrologů a astronomů souvisí řada na první pohled složitých termínů. Setkáme se s nimi i v textu níže. Pokuste se některé z nich vysvětlit. Pomocí přetažení myší přiřaďte, co k sobě patří.
Poslechněte si vyprávění o tajemném světě alchymie na dvoře Rudolfa II.a dávejte při tom dobrý pozor.Informace z textu se vám budou hodit při plnění dalšího úkolu.
Císař a král Rudolf II. byl sice panovníkem a politikem, ale proslul především svou zálibou ve vědách, v umění a také v magii. Za své sídlení město si zvolil Prahu a učinil ji tak – byť dočasně – centrem tehdejší Evropy.
V alchymistických laboratořích Rudolfa II. působila řada učenců, vědců, ale také podvodníků, kteří zde prováděli mnohdy až neuvěřitelné pokusy. Při těchto experimentech se například pokoušeli vyrobit živou vodu, vytvořit homunkula – tedy umělého člověka, sestrojit perpetuum mobile či vyrobit zlato ze rtuti.
Jedním z nejznámějších alchymistů, kteří působili na dvoře Rudolfa II., byl Edward Kelley. Císař, který uvěřil, že magistr Kelley dokáže vyrobit zlato a hovořit s duchy, obdařil alchymistu velkým majetkem. Kelley byl však ve skutečnosti podvodník. A právě jeho podvody ho nakonec dostaly až do vězení. Kelley se pokusil ze žaláře utéct, ale při útěku se vážně zranil. Traduje se, že trpěl velkými bolestmi, a protože nechtěl skončit jako mrzák, rozhodl se vypít jed, a tak ukončit svůj život.
Na dvoře Rudolfa II. však zdaleka nepůsobili jen podvodníci. Pracovala zde i řada vědců a učenců. Jedním z nich byl i vynikající dánský astronom Tycho de Brahe. Do Prahy přišel na císařovo pozvání v roce 1599 a stal se císařským hvězdářem. Světoznámého astronoma si chtěl Rudolf II. udržet, a proto mu vytvořil výborné podmínky pro práci. Mimo jiné mu dal k dispozici svůj zámek v Benátkách nad Jizerou, kde následně vznikla první česká observatoř.
Ačkoli měl Tycho de Brahe k dispozici hvězdářskou observatoř, nemohl k pozorování hvězd použít dalekohled – ten totiž ještě nebyl objeven. Observatoř však byla vybavena řadou drahých hvězdářských přístrojů, které vyráběli špičkoví mechanici té doby. Díky nim dokázal Tycho de Brahe i bez dalekohledu vypozorovat, že planety obíhají kolem Slunce. Zároveň se ovšem domníval, že Slunce i s planetami obíhá kolem Země.
Tycho de Brahe nebyl jen významným hvězdářem, uspěl také jako astrolog, když na základě pozorování vzplanutí a uhasnutí hvězdy v souhvězdí Kassiopeia v roce 1572 předpověděl třicetiletou válku. Tehdy řekl doslova: „Je to znamení, že celý svět zahyne požárem.”
Svoji skvěle vybavenou observatoř si však Tycho de Brahe moc dlouho neužil. Zemřel již dva roky po svém příchodu do Prahy. Jeho nečekaná smrt se stala předmětem spekulací a legend, které se vyprávějí dodnes. Často se říká, že Tycho de Brahe zemřel v důsledku protržení močového měchýře, protože nešel včas na toaletu. Mělo k tomu dojít údajně buď proto, že nechtěl přerušit pozorování Slunce, anebo proto, že si nedovolil vstát a odejít od hostiny dříve než císař. Jenže taková smrt není fyzicky možná. Tycho de Brahe nezemřel při pozorování Slunce, ani na hostině a už vůbec ne u císaře. Ona hostina se konala na dvoře Petra Voka z Rožmberka a slavný astronom zemřel až rok po ní, pravděpodobně na selhání ledvin.
Na práci Tychona de Brahe navázal jeho spolupracovník Johannes Kepler. Přestože měl velmi slabý zrak, takže sám nemohl pozorovat hvězdy, dokázal na základě výsledků pozorování Tychona de Brahe vypočítat, že Slunce neobíhá kolem Země, ale že je tomu právě naopak, tedy že se planety (včetně Země) pohybují kolem Slunce. Tím potvrdil heliocentrickou teorii polského astronoma Mikuláše Koperníka. Vypočítal také, že jednotlivé planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, nikoli v kruzích. Na základě svého bádání pak formuloval několik fyzikálních zákonů, které jsou platné dodnes.
Kepler byl rovněž úspěšným astrologem. Na základě astrologických tabulek Tychona de Brahe údajně dokázal například vypočítat datum smrti Albrechta z Valdštejna. A v předpovědi se nemýlil.
Johannes Kepler žil v Praze 12 let a napsal zde svoji proslulou knihu „Nová astronomie“.
Johannes Kepler, Tycho de Brahe a Edward Kelley nebyli zdaleka jedinými hvězdáři a alchymisty ve službách Rudolfa II. Ve skutečnosti jich v rudolfínské Praze působily stovky. Císař Rudolf díky svým zálibám v alchymii platil za podivína. Na jeho podivínství se však ve skutečnosti mnohem více podepsala jeho duševní choroba, která nakonec vyústila v šílenství.
Přes neúspěchy v politice, kde proti němu bojoval jeho vlastní bratr Matyáš, zůstává císař Rudolf jedním z největších vzdělanců své doby, milovníkem a sběratelem umění a vědcem posedlým touhou po poznání.
Co si pamatujete z textu, který jste právě slyšeli? Ověřte své znalosti v následujícím kvízu:
Přečtěte si pověst o plzeňských alchymistech. Co se pokoušeli vyrobit a nakolik byli úspěšní? Text pověsti naleznete zde.
Podle pověsti se oba zmiňovaní plzeňští alchymisté pokoušeli o výrobu zlata. Zatímco první z nich nebyl se svými experimenty úspěšný, v domě druhého alchymisty (na rohu dnešní Prešovské ulice a náměstí Republiky) se skutečně našly kusy ryzího zlata. Zda je ovšem tento alchymista opravdu vyrobil, nebylo nikdy objasněno.
Už víte, že alchymisté se ve svých laboratořích snažili vyrobit nejroztodivnější substance. Dalo by se říci, že některé jejich pokusy přitom hraničily až s magií. Pojďme si na chvíli zahrát na alchymisty a pokusit se vyrobit to, oč naši předchůdci usilovali.
Zlato
Výroba zlata byla pro alchymisty velkým tématem. Vždyť kdo by dokázal vyrobit zlato, mohl by se stát nejbohatším a nejmocnějším člověkem na světě! Podívejte se na video a posuďte sami, jak se nám vydařil pokus o výrobu zlata. Co se to v závěru blýská ve zkumavce? Odpověď si můžete ověřit pod videem.
Ve zkumavce se blýskají zlatavé šupinky jodidu olovnatého. Opravdové zlato bohužel zatím ještě nikdo vyrobit nedokázal.
Alkahest
Kromě zlata se řada alchymistů pokoušela vyrobit také univerzální rozpouštědlo, tzv. alkahest. My jsme se vydali v jejich stopách. Podívejte se, jak dopadl náš experiment, a řekněte, zda se nám podařilo vyrobit látku, která dokáže rozpustit cokoliv. Pod videem se dozvíte, jestli jste odpověděli správně.
Připravili jsme roztok, který díky louhu, jenž je v něm obsažen, dokáže rozpustit ledacos. Skutečný alkahest se nám ale bohužel vyrobit nepodařilo. Opravdu univerzální rozpouštědlo by totiž dokázalo rozpustit i nádobu, ve které bylo připraveno.
Palingeneze
Pod pojmem “palingeneze” se skrývá snaha o znovuoživení mrtvého organismu z jeho popela. Pokusy tohoto druhu už hraničí s magií. Chcete vědět, jak se tento experiment vydařil nám? Podívejte se na video. A pokud budete dávat dobrý pozor, jistě pro vás nebude problém odpovědět na následující otázku: Které chemikálie je vhodné vyměnit, aby byl experiment bezpečnější? Správnost vaší odpovědi si opět můžete ověřit pod videem.
Aby byl pokus bezpečnější, je vhodné místo technického lihu a popela použít najemno nadrcený podpalovač Hexa, známý také pod pojmem pevný líh, díky čemuž nehrozí nechtěné potřísnění kapalnou hořlavinou. Technický líh je vysoce hořlavý, a proto při manipulaci s ním v blízkosti ohně hrozí riziko popálení.
Neviditelný inkoust
Zajímá vás, jak vypadá neviditelný inkoust? Pusťte si následující video a zjistíte dokonce, jak ho vyrobit. Dozvíte se také, že k vyvolání textu psaného některými neviditelnými inkousty, lze případně použít teplo. Víte, čím byste museli napsat tajnou zprávu, aby šla vyvolat např. nad plamenem svíčky? Správnou odpověď naleznete pod videem.
Neviditelný inkoust si velice snadno můžete vyrobit doma, a to buď z mléka, nebo z citronové šťávy. Stačí, když mlékem nebo šťávou z citronu napíšete tajnou zprávu a text necháte dobře zaschnout. Aby se zpráva znovu objevila, je třeba ji zahřát nad plamenem svíčky. Pozor ale, aby vám při vyvolávání textu neshořela zpráva nebo ruka!
Spravovat souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistické
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketingové
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.