Černá Plzeň
V průmyslové centrum, kterým je i dnes, se Plzeň začala proměňovat v polovině 19. století. Proslavily ji především továrna Emila Škody a Měšťanský pivovar. Do té doby měla stále ještě ráz města obchodního a řemeslnicko-zemědělského.
První skutečné továrny ovšem sloužily k výrobě potravin. Vůbec prvním podnikem s parním strojem a vysokým komínem byl v roce 1856 parní mlýn Františka Hýry. K němu záhy přibyly mlýny dalších podnikatelů, dále pak lihovar, sodovkárna atd.
Až o deset let později se objevil první významný kovodělný podnik, konkrétně Valdštejnova strojírna, která nabízela výrobu strojních zařízení pro mlýny, palírny, pivovary, doly, lázně, přádelny, sklárny, cukrovary a chemické továrny, prováděla plechařskou práci a výrobu parních kotlů i opravy a rekonstrukce všech strojnických objektů. V roce 1869 ji zakoupil a zvelebil Emil Škoda. Továrnu, která v roce 1862 měla pouhých 160 zaměstnanců, postupně rozšířil na jeden z největších podniků rakouské monarchie, který na konci století zaměstnával na 3000 lidí. Druhým největším podnikem byly železniční dílny státních drah. I ty byly největší v celém Rakousku-Uhersku.
Vedle velkých průmyslových závodů stále ještě existovaly menší podniky. Některé byly tradiční, některé i nové, například stavební zámečnictví, truhlářství, výroba porcelánových dýmek, barev, cukrovinek, pian či sedlářství. Velmi rychle také narostl význam plzeňského pivovarnictví. Vedle Měšťanského pivovaru (1842 Prazdroj) vznikl První plzeňský akciový pivovar (1869 Gambrinus), Plzeňský společenský pivovar (1893 Prior) a Český plzeňský pivovar (1908 Světovar).
Dokladem hospodářského rozvoje města se staly plzeňské hospodářské a průmyslové výstavy. První z nich proběhla v roce 1862 (na ní již byly vystaveny zemědělské stroje), další se konaly v letech1864 a 1869.
Na přelomu 19. a 20. století již byly pro Plzeň charakteristické všudypřítomné vysoké komíny, díky jejichž spalinám, které dopadaly na město, získala Plzeň přízvisko „černá“.
Aktivity pro chytré hlavy:
Podívejte se pečlivě na následující obrázek z doby, kdy probíhala průmyslová revoluce v Plzni, a pokuste se odpovědět na otázky v kvízu.
Halbmayrův mlýn, který jste viděli na obrázku výše, je jedním ze symbolů průmyslové revoluce v Plzni. Původně patřil mlynáři a podnikateli Františku Hýrovi, který zde roku 1856 vybudoval parní mlýn, u něhož samozřejmě nemohl chybět vysoký komín. V Plzni se takový komín objevil poprvé a nejen, že změnil siluetu města, ale navíc tehdy vzbudil mezi Plzeňany senzaci, na kterou se rádi chodili dívat.
Parní stroj, který v mlýně pracoval, byl prvním skutečným motorem v celé Plzni. U mlýna postavil František Hýra také velkou parní pekárnu, která zásobovala chlebem celou Plzeň. František Hýra později pro svůj podnik zakoupil ještě Panský mlýn a krátce nato i mlýn Kalikovský. Podílel se také na stavbě městské plynárny – pára z jeho mlýna vytápěla byty v Prokopově ulici.
V roce 1875 se však do té doby úspěšný podnikatel František Hýra ocitl v dluzích. Došlo k tomu v důsledku krachu na vídeňské burze. Když Hýra po čase přišel o všechny peníze, musel svůj podnik prodat. Díky tomu jej získal mariánskolázeňský podnikatel Josef Dionys Halbmayr. Mlýn tak mohl pokračovat v práci, a to jako akciová společnost Plzeňské parní mlýny. Obilí mlel až do roku 2008, kdy jej poslední majitel nechal strhnout.
O průmyslové revoluci v Plzni už víte mnohé. Zkuste tedy doplnit následující text:
Průmyslová revoluce je neodmyslitelně spjata s vynálezem parního stroje. Jak takový parní stroj vypadá a jak funguje se dozvíte v následujícím videu. Pokuste se následně popsat princip fungování parního stroje vlastními slovy.